Bow echo - obloukové echo

Na závěr bychom asi měli zmínit, jak je to s horizontálním rozložením tlaku vzduchu uvnitř systému. Jak je zvykem i u jiných bouřkových situací, zpočátku je místo iniciace charakteristické nižším tlakem vzduchu. V oblasti vzniku sestupného proudění tvořícího později gust front vzniká oblast vyššího tlaku vzduchu, mezoanticyklóna. Před gust frontem se naproti tomu občas vytváří nerozsáhlé 'prohlubně' nízkého tlaku vzduchu, zejména pak v horních částech systému.

To však není vše. Díky přízemní anticyklóně ve střední části systému a specifickému proudění v systému se i na zadní straně tvoří podružné centrum nízkého tlaku vzduchu. Zde se totiž nejvíce projevuje existence obvykle mělké brázdy nízkého tlaku v mezní atmosféře, která je pro vývoj squall line typická a která napomáhá i vývoji bouřek proti směru postupu. V tomto místě za vhodných podmínek vzniká jakási druhá vlna bouřkové fronty, která někdy regeneruje systém na konci aktivity čela bouřek. Tato druhá vlna se již netvoří tak živelně jako první, neprojevuje se již ani velkým množstvím blesků, ale dokáže výrazně prodloužit životnost celého systému a přinášet vydatné srážky. V docela ojedinělých případech, kdy se systém ani během pozdní noční aktivity nerozpadne, může zadní část systému při rozpadu čelních bouřek celý systém zregenerovat a postupně obnovit rovnováhu do té podoby, že se opět vytvoří stejná struktura a celý proces se znovu opakuje. Takto se může cyklus opakovat a mohou se tak tyto systémy udržet při životě i několik desítek hodin. Pamatuji si jeden takový systém, který vznikl v severní polovině Španělska a rozpadl se až ve střední části Skandinávie.

Závěr

Mezoměřítkové systémy s výskytem obloukové ozvy na radaru nezřídka patří jednoznačně k těm nejsilnějším projevům bouřkové aktivity v průběhu bouřkové sezóny. Obvykle způsobují přinejmenším významné škody, a to zejména v důsledku výskytu ničivého přímočarého větru, krupobití a silných přívalových srážek. Výskyty tornád v systému nejsou zdaleka vyloučeny, ale jejich intenzita se pohybuje nejčastěji v rozmezí kategorií F0-F1, ojediněle F2, a mají krátké trvání.

Jde o poměrně stabilní formace bouřkových buněk, jejichž životnost se pohybuje v řádu několika hodin. Při déletrvajících vhodných podmínkách a schopnostech regenerace mohou přetrvat i několik desítek hodin a projít obrovským územím. Zejména v USA jsou pro to velmi vhodné podmínky.

Ve velmi silně instabilním prostředí (4000 J.kg) s významnými střihovými podmínkami vedou podobné systémy k vývoji jevu derecho. Ten již může způsobit katastrofální škody srovnatelné s přechodem série silných tornád nebo hurikánu.

Zmínit taktéž musím skutečnost, že oblouková ozvěna na radaru není pouze doménou mezoměřítkových konvektivních systémů. Rozlišují se dva typy ozev, přičemž ta druhá je vázána na jednotlivou bouřkovou buňku (CBE). Ta vzniká však více v důsledku naklonění vektoru horizontální vorticity do vertikální souřadnice. Je spojen zejména s vlastními bouřemi produkujícími silné větry při downdraftu.

Záměrně jsem v článku nepoužil některé obvyklé termíny existující zřejmě pouze v anglickém jazyce, a současně vynechal více věcí, které by rovněž stály za zmínku, ale jejich popis by neúměrně rozšířil a znepřehlednil článek. Není mým účelem a není to ani v mých silách poskytovat nějaké odborné přednášky.