This is psika.cz (NetBSD 6.0-STABLE/sparc64) (u15) #6 04:59:20

anonymous login:
Last login: Mon Dec 10 04:59:18 CET 2018 from -.compute-1.amazonaws.com on pts/1
#cat /var/www/psika.cz//office-open-xml-jako-zacatek-konce-hegemonie-microsoft-office
Office Open XML jako začátek konce hegemonie Microsoft Office

Office Open XML (OOXML nebo OpenXML) je nový datový formát dokumentů, který se začíná používat v nejnovějším kancelářském softwarovém balíku Microsoft Office. Nahrazuje před ním často používané binární formáty (DOC, XLS, PPT) a lehce neuspořádanou množinu předchozích XML formátů (Word 2003 XML, Excel 2002 XML, Excel 2003 XML). Společnou vlastností těchto formátů je jejich značná rozšířenost a absence dostatečné zpětné kompatibility. Dokumenty vytvořené v jedné verzi softwaru je možné bez dodatečného softwaru otevřít v jiné verzi buď s problémy nebo je nelze otevřít vůbec.

V oblasti kancelářského softwaru se používají i jiné dokumentové formáty. Nejvíce dále používaným je Open Document Format (ODF), který vznikl úpravou formátu používaného ve starších verzích kancelářského balíku OpenOffice(.org). Nyní je již široce používaným standardem pro výměnu dokumentů nejen v kancelářském prostředí.

Dnes tak máme proti sobě dva konkurenční kancelářské balíky. Produkt firmy Microsoft reprezentuje klasický komerční software poskytovaný za peníze a je velmi těsně propojen s platformou Windows. Poskytuje největší množství funkcí, proto se obecně považuje za lepší produkt než jeho mladší konkurent. Jeho největší slabinou je obecná nepoužitelnost v heterogenním prostředí a časté problémy s kompatibilitou mezi svými různými verzemi. Jeho dokumentový formát je pro dlouhodobou archivaci dat absolutně nevhodný.

Balík OpenOffice je naproti tomu poskytován zdarma a při běžném používání je dostatečně kvalitní náhradou za jakýkoliv jiný konkurenční software. Není vázán na žádnou platformu a proto jeho aplikace běží bez problému na systémech Windows, Linux, Solaris či FreeBSD. Ve vývojové fázi je podpora pro Mac OS X a další unixové systémy. Tento software je oproti konkurenci otevřený, proto se kdokoliv může podílet na jeho vývoji a vylepšovat tak jeho vlastnosti. U tímto balíkem používaného dokumentového formátu ODF je kladen důraz na zpětnou kompabilitu. Existují i další kancelářské balíky, které jsou založeny na OpenOffice.org (602Office, StarOffice).

Oba balíky zvládají dobře práci i s jinými formáty dokumentů. Vzájemná podpora konkurenčních formátů není ale zdaleka perfektní. Microsoft nikdy neposkytoval údaje o svých formátech a neměl donedávna žádný zájem na podpoře ODF dokud nevznikla výraznější poptávka. Díky dlouhodobé otevřenosti specifikace ODF je podpora v Microsoft Office dostačující. Při uzavřenosti téměř všech produktů Microsoftu lze pochopit, že implementace podpory pro jinak utajované, nesourodé, ale přesto velmi rozšířené formáty Microsoftu byla u OpenOffice po technické stránce výrazně obtížnější. Přes tyto překážky však pracuje poměrně dobře jak se starými binárními formáty Microsoftu, tak i s těmi novějšími. Postupem času se podařilo balík OpenOffice vylepšit natolik, že dokáže otevírat i starší či poškozené dokumenty, které odmítá otevřít vlastní Microsoft Office. Tato pozoruhodná vlastnost se občas v praxi používá, neboť dokáže zachránit dokumenty, které mateřský Microsoft Office označí již za nenávratně poškozené. Podpora nejnovějšího formátu OOXML v balíku OpenOffice není prozatím dostačující.

Open Document Format ODF vznikal postupným vývojem a jeho počátky sahají do roku 1999, kdy byl ještě součástí projektu firmy StarDivision. Po převzetí firmou Sun Microsystems se integroval nový formát do nově vzniklého otevřeného projektu OpenOffice.org (2002). V témže roce se po konzultacích s neutěšenou a chaotickou situací v jiných kancelářských programech (KOffice) dohodlo, že bude lepší vytvořit společný formát dokumentů. Po třech letech veřejných konzultací a úprav byl vylepšený formát vyhlášen standardem OASIS. Již předtím se ale velmi rychle začal formát prosazovat i v jiných kancelářských aplikacích, neboť interně využívá běžně používané a standardizované technologie. Díky tomu bylo možné implementovat jeho podporu s menšími náklady a výrazně rychleji. Rok poté se podařilo ODF prosadit jako první oficiální ISO standard v této kategorii. Od té doby se ODF prosazuje v mnoha organizacích, a to nejen v zemích Evropské Unie. Používán je často i v privátním sektoru, kde poněkud pomaleji nahrazuje staré i novější formáty Microsoftu.

Historie vzniku OOXML firmy Microsoft je poněkud nečitelná, protože byl vyvíjen jen uvnitř Microsoftu a o jeho vývoji tak nebylo veřejně příliš známo. Zřejmě nebyl původně určen k případné standardizaci a měl se stát jen dalším proprietárním formátem v řadě produktů Microsoft Office svázaným obvyklými licenčními omezeními. OOXML se zřejmě vyvinul z XML formátu používaného dříve v Microsoft Office 2003. Tento formát dokumentu tvoří jeden XML soubor, ve kterém jsou kódována binární data a není komprimován. Zřejmě se poté Microsoft inspiroval zapouzdřením formátu známého už u předchůdců formátu ODF a vytvořil pro nově se rodící formát adresářovou strukturu komprimovanou v ZIPu. Navrhl ji trochu obecněji, proto se dá použít i pro jiné účely (Open Packaging Conventions). Pod tlakem událostí, opatřeních Evropské Unie a rychlého rozšiřování standardizovaného formátu ODF i v USA se Microsoft rozhodl začít zmírňovat licenční omezení všech svých dokumentových formátů. Za nejasných okolností se mu podařilo velmi potichu a neobjasněným způsobem na konci roku 2006 formát OOXML prosadit jako ECMA standard bez jakékoliv předchozí veřejné konzultace. ECMA je organizace, která např. spravuje standard ECMAScript, respektovaný základ dynamického jazyka Javascript používaného ve většině webových stránek současnosti. Doteď standardizovala jen méně rozsáhlé specifikace s obvyklým rozsahem 50-100 stránek textu. ECMA standard OOXML však tvoril dokument s více jak 6000 stranami. Jeho velikost je tedy přibližně stokrát větší než bylo u jiných jejich standardů předtím obvyklé. Hned poté došlo k podniknutí kroků vedoucích ke schválení OOXML jako standardu ISO. Začalo tak poněkud smutné až tragikomické období standardizačních procesů, který dodnes vrhá stíny pochyb na kvalitu fungování standardizačních organizací, jejichž normy bývají jinak obecně respektovány.

Proces standardizace OOXML byl značně odlišný od standardizace formátu Open Document Format (ODF). Vytváření ODF muselo projít několikaletým obdobím podrobného a zevrubného veřejného připomínkování, za kterým stálo množství softwarových firem. ISO standardizace se stala jen příjemnou tečkou za tímto obdobím. Microsoft oproti tomu hned zpočátku vsadil na prosazení standardu tlakem své pozice na trhu informačních technologií.

(Nejen) velké IT firmy typu Microsoft, SAP, Apple atd. se dlouhodobě snaží zajišťovat své významné postavení na trhu prostřednictvím tvorby uzavřených a nekompatibilních technologií. Zákazník či uživatel se často poté dostává do nerovného postavení závislosti na nezřídka jediném dodavateli software. Nezřídka si tuto závislost není zákazník ani schopen uvědomit, neboť jeho obchodně-technické znalosti nebývají často dostatečné. Právě tuto závislost se snaží omezovat otevřený software (nejen GNU/Linux). Pomáhají tomu ale i některé společnosti, které se dnes chovají k zákazníkům a vývojářským komunitám více otevřeně než bývalo v minulosti běžné (Google, IBM, Sun Microsystems).

Microsoft začal považovat ODF formát a OpenOffice.org za nebezpečí ohrožující jeho dominantní postavení na trhu kancelářského softwaru. Obtížně se však bojuje proti něčemu, co je oproti vlastnímu řešení zcela zdarma a přitom dosahuje úrovně potřebné kvality pro produkční nasazení. Narozdíl od linuxového jádra se Microsoftu dodnes nepodařilo ani vymyslet si nějakou pohádku, která by nový kancelářský balík významně poškodila. Zřejmě ale nejde o neschopnost marketingového oddělení vyrobit nějaké pseudoargumenty. Jelikož ale za formátem ODF nyní stojí mnoho potenciálních i stávajících partnerů Microsoftu, mohlo by to přinést více škody než užitku. Společnost se tak musela začít pomalu smiřovat s tím, že bude muset své technologie více otevřít světu a utkat se na trhu jako rovný s rovným. A protože vytvoření standardu se obecně považuje za potvrzení vysoké kvality, byl následující krok Microsoftu očekávatelný a logický.

Předně je nutné poznamenat, že není vůbec obvyklé, aby se ve stejné oblasti zaměření schvalovalo více konkurenčních standardů. To jde zcela proti základnímu cíli standardizace. Nové standardy mají tendenci spíše ty staré a překonané postupně nahrazovat. Microsoft však argumentuje tím, že formát ODF nelze plně integrovat do stávajících aplikací sady Microsoft Office a proto byl nucen vyrobit nový a komplexnější formát. Hodnotit zde kvalitu obou formátů opravdu nedovedu, ale ať se z pohledu Microsoftu použitelnost ODF formátu jeví jakákoliv, nic to zdaleka nemění na faktu, že se tím nedá ospravedlnit jakýkoliv požadavek na případnou standardizaci. Microsoft Office přeci nepřestane existovat jen kvůli tomu, že by OOXML nebylo standardizováno. Osobně mi je zcela jedno, zda bude v produktu Microsoft Office nebo jiných kancelářských aplikacích více používán formát ODF nebo OOXML. Ale rozhodně je v zájmu každého, aby bylo standardů pokrývajících stejnou oblast zaměření co nejméně a aby šlo vždy za stávajícího stavu technické vyspělosti o co nejkvalitnější řešení. Nezávislost na konkrétním výrobci softwaru je samozřejmá. Formát ODF splňuje tuto podmínku již několik let. Rozhodně musí být v zájmu všech zúčastněných stran, aby se nezneužívaly standardizační organizace k dosahování soukromých cílů komerčních subjektů.

Specifikace standardu ODF má rozsah 867 stran textu a má za sebou několik let příprav, konzultací a zkušeností s nasazováním v praxi. Microsoftem přednesená specifikace OOXML má oproti tomu neuvěřitelných 6546 stran textu a její kompletní implementace ani v době napsání tohoto článku neexistuje. A to dokonce ani v produktu Microsoft Office. Ani ten nejodvážnější návrh evropské lisabonské smlouvy nemá zdaleka takový rozsah jako tento dokument. A to si klade za cíl vyřešit na delší dobu nejrůznější vztahy mezi 25 samostatnými státy. Každému musí být hned jasné, že takový dokument nelze snad ani za několik desítek měsíců kompletně zanalyzovat bez součinnosti mnoha desítek či stovek analytiků. Složitost takové analýzy totiž obvykle roste s rozsahem dokumentu nelineárně. Přesto byl pro zajištění brzkého přijetí tohoto návrhu v ISO/IEC podpořen i zrychlený schvalovací proces. To je u specifikace nepodrobované předchozím konzultacím a s takovou komplexností poněkud nezvyklé.

Jemně přecházím k jádru pudla. Standard ze své povahy musí být před konečným schválením považován za zcela bezchybný. Jinak by určitě neměl být schválen. To by se pak dalo standardizovat opravdu všelicos. V případě ODF se to podařilo, přestože jeho následné udržování také provází problémy. Dokonalost nebo alespoň bezchybnost je vždy nedostižným cílem. Snad nikde to neplatí více než právě v oblasti informačních technologií.

V únoru 2008 došlo k setkání 37 států za účelem prodiskutování připomínek ke specifikaci OOXML navržené ke schválení jako standard ISO/IEC 29500. Cílem bylo přijmout společné stanovisko ke všem předloženým připomínkám. Po odstranění duplicitních připomínek zůstalo k projednání 1027 připomínek. Po týdnu trvání setkání se podařilo dojít ke společnému stanovisku v pouhých 50 případech ze 130 projednávaných a téměř 900 dalších připomínek tak nebylo vůbec projednáno. Nemusím být zrovna členem standardizační komise, aby mi bylo hned jasné, že to nelze určitě považovat za nějaký úspěch. Ve výsledku se hlasovalo o tom, co se zbývající většinou připomínek. Zda přijmout všechny změny ECMA, které ani nebyly projednány, nebo zda ponechat původní návrh standardu beze změn. Hlasování se zdržela většina delegací a některé se hlasování protestně ani nezúčastnily. Z hlasujících 10 delegací bylo pro 6 a proti 4. Oficiálním výsledkem nakonec bylo tedy přijmutí 1011 připomínek dle ECMA a odmítnutí 16 z nich. I přesto, že se zdá takové hlasování poněkud nevěrohodné a výsledek téměř katastrofální, svým způsobem to byl alespoň malý krok k drobnému vylepšení formátu. Světe div se, ale po necelém měsíci byl nakonec ISO/IEC 29500 i přes podstatné množství neopravených chyb přijat. Součástí schvalovaného standardu se nejspíš už formálně staly i připomínky, které musí Microsoft ještě akceptovat. Což je pro mě naprosto nepochopitelné. Oficiálně tedy standard existuje, ale v jakémsi rozpracovaném či nedokončeném stadiu.

Proces schvalování standardu OOXML byl v minulosti a je vlastně dodnes terčem četných protestů. Nechci se tady blíže k tomu vyjadřovat, protože mi to z pozice nezúčastněného pozorovatele nepřísluší, ale zmíním alespoň jeden neoddiskutovatelný fakt. Z počátku byla proti schválení standardu OOXML převážná většina informovaných stran. Situace vedla až k tomu, že vlastně téměř jediným jistým zastáncem dokumentového formátu byl Microsoft sám. To příliš nepodpořilo naděje Microsoftu, že se podaří OOXML vůběc někdy prosadit jako nový standard. Těsně před začátkem schvalovacího procesu OOXML však přistoupilo k pracovní skupině ISO/IEC JTC1/SC34 zabývající se schvalováním standardů v oblasti značkovacích jazyků značné množství čerstvých členů. Od té doby začaly noví členové činnost této pracovní skupiny natolik narušovat, že téměř přestala být usnášeníschopná. Noví členové se nezapojovali do běžné činnosti pracovní skupiny a zajímali se pouze o schvalovací proces OOXML. Nejevily žádný zájem zapojit se do práce na projednávaných standardech. Přitom jejich hlasy jsou pro účely rozhodování o osudu navrhovaných standardů dle stanov nezbytné. Do jaké míry jsou mezi novými členy skupiny státy se zájmem o zviditelnění se v mediálně známé kauze či státy, které k tomu vedly jiné motivy, nelze samozřejmě říci. Při procesu schvalování OOXML zřejmě docházelo k mnoha zákulisním manipulacím, které nakonec přinesly ovoce v podobě nově přijatého standardu. Metody, které se jinak používají spíše v politickém nebo obchodním prostředí, by se nejspíš neměly tolerovat v respektované nezávislé organizaci. Přenášení konkurenčního boje do činnosti standardizačních institucí je podle mě jistou cestou do pekla.

V době psaní tohoto článku je situace ohledně OOXML stále velmi nepřehledná. Ačkoliv formálně ISO standard OOXML existuje, není dostupná pro něj žádná implementace. Implementace v Microsoft Office není dokončena a na podpoře v OpenOffice se pracuje. Microsoft dokonce v jednu chvíli uvedl zcela šokující zprávu, kdy prý bude nativně podporovat především ODF 1.1 a podpora OOXML bude odložena. Marně v tom hledat nějaký smysl, i když se dá předpokládat, že určitý vliv na zveřejnění takové zprávy mohl mít dlouhodobě negativní postoj Evropské Unie. V této chvíli je ale ratifikace standardu OOXML zastavena, protože byla vznesena námitka k nezvykle rychlému průběhu schvalovacího procesu a porušování stanov organizace. Několik států tento krok následovalo. Většina stěžujících si členů požaduje vrácení projednávání standardu OOXML na začátek a pokud možno standardní cestou, tzn. bez zrychleného řízení a bez ignorování připomínek zúčastněných stran. Výkonní ředitelé ISO/IEC reagovali na stížnost vyjádřením, ve kterém považují proběhlý schvalovací proces za legální a doporučují se tímto protestem už dále nezabývat. Organizace ISO/IEC a zřejmě i ECMA si samozřejmě přejí, aby tato trapná bezprecedentní epizoda vyšla raději do ztracena, protože ohrožuje jimi deklarovanou institucionální nezávislost.

V příštích měsících se tedy můžeme dočkat zajímavých událostí. Buď se opravdu organizaci ISO podaří vše zamést nějak pod koberec a podaří se jí zachránit zbytek reputace v IT odvětví nebo můžeme čekat vlastně cokoliv. Zda se bude v Microsoft Office či jinde více používat ODF nebo OOXML je těžké odhadnout. I Microsoft v tom asi zatím nemá příliš jasno.

Co přinese nejbližší budoucnost? Lze nejspíš očekávat tři varianty případného vývoje. Předpokládám, že nejpravděpodobnějším bude, že se nakonec podaří organizaci ISO/IEC situaci uklidnit. Stížnosti, které nebude možné odmítnout pro formální či jiné nedostatky budou diskutovány s jejich autory a ti pod tlakem neveřejných jednáních své stížnosti stáhnou. Ratifikační proces tak bude moci pokračovat. Existenčním zájmem mezinárodní organizace ISO/IEC je obhájit svou důvěryhodnost i za cenu snížení důvěryhodnosti některých jejich protestujících členů. Zda to bude něco stát se nejspíš nikdy nedovíme. V takovém případě bude určitě nutné upravit organizační stanovy a v dalších případech daleko obezřetněji posuzovat návrhy před zahájením standardizačního procesu.

Další možností je přiznání procesních chyb organizace a vyhovění požadavkům protestujících členů. Microsoft si pak bude muset vybrat, zda bude souhlasit se standardním projednáváním (třeba i od začátku) a podle pravidel nebo bude jeho návrh kompletně revokován z organizačních důvodů. To by nakonec mohlo pomoci zdůvěryhodnit nezávislost instituce alespoň v dlouhodobém horizontu a odstranit tak podezření, že Microsoftu se vždy podaří standard nějak netransparentně získat. Microsoft ani někteří členové pracovní skupiny nebudou mít jakoukoliv motivaci ke zveřejňování nekalých praktik, ke kterým muselo v průběhu standardizačního procesu nutně docházet. Microsoft zřejmě z hrozby poškození již tak špatné pověsti a členové zatažení do víru událostí nebudou chtít dát ostatním možnost poznat jejich předchozí slabost. Takové řešení považuji za nejlepší, ale takto to ve světě téměř nikdy nefunguje. Všichni by si z toho případně odnesli poučení a většina nových členů pracovní skupiny by ji tak mohla bez výrazného poškození pověsti opustit. Doufám, že ke kompletní revokaci standardu OOXML nedojde, protože by to nebylo v zájmu nikoho z nás. OOXML může být dobrým krokem k omezení monopolního chování Microsoftu na trhu kancelářského software. Bude určitě lepší mít Microsoft v tomto případě na dlouhém řetězu pod vlivem mezinárodní organizace ISO než v tradičním postavení pitbula utrženého ze řetězu.

Řešení spočívající v tom, že by se celý proces restartoval za stávající situace v režimu co největší otevřenosti, transparentnosti a veřejného vysvětlování všech předchozích chyb a opomenutí je krajně nepravděpodobné. Sice by právem poškodil všechny nevěrohodné strany sporu a vedl k určité renesanci standardizačních mechanismů, ale pro odvětví IT a při obzvlášť velké publicitě i pro jiná odvětví by to mělo jen střednědobě negativní dopady. Nezávislost mezinárodní organizace by přestala být na delší dobu respektována, což by mělo dopady i na jiné organizace ve stejné oblasti působnosti. Vliv na světovou ekonomiku by byl ale nepostřehnutelný. Nejhůře z toho všeho vychází organizace ECMA, která vlastně jako první přijala OOXML za svůj standard. Její důvěryhodnost ale není příliš podstatná. Podstatné je to, jak se budou například vyvíjet nynější nepříliš dobré poměry v konsorciu W3C, které vyhlašuje většinu internetových standardů.

Ale možná vše okolo OOXML bude nakonec ještě úplně jinak. Z veřejně dostupných zdrojů se dá spíše jen spekulovat.

AKTUALIZACE (3.11.2008):

Když jsem před pár měsíci psal tento článek a zejména pak výše uvedené odstavce týkající se odhadu budoucího vývoje, byl jsem si vědom, že nakonec realita může být značně odlišná od mých představ a informace v nich uvedené nebudou příliš hodnotné. Ze zpětného pohledu můžu potvrdit, že se tak zřejmě stalo a můj komentář v předchozích čtyřech odstavcích tedy dnes nepovažuji za vhodný. Příčinou je samozřejmě má pochopitelná neznalost procesů odehrávajících se ve standardizačních organizacích.

Z vnějšího pohledu se organizaci ISO/IEC podařilo situaci zjevně trochu uklidnit a zamést věci pod koberec. Stížnosti všech protestujících členů byly zamítnuty ve veřejném hlasování, které bylo pozorovateli komentováno přinejmenším za zmatečné či zmanipulované. Ostatně to jistě nebyl zdaleka první případ. V říjnu 2008 navíc rezignovalo 13 členů norského standardizačního výboru. Podle nich standardizační orgán ztratil důvěryhodnost v oblasti IT a zveřejňuje výsledky vlastního hlasování s tím, že při "norském" hlasování bylo 21 členů proti přijetí standardu a 2 byli pro přijetí. Přesto bylo OOXML výborem přijato. Těmito dvěma členy byli Microsoft a jeden obchodní partner Microsoftu. Jak je to možné? 20 členů bylo vypovězeno z místnosti a zůstali jen tři, kteří uznaly nejspíš jen své hlasy za platné. Neznám a nechci se ale příliš zajímat o podrobnosti. Je ale asi velmi málo pravděpodobné, že se tyto podivné praktiky uplatňovaly jen v norském výboru.

Je celkem zřejmé, že se proces standardizace v rámci ISO/IEC zjevně odklání od racionálního a věcného přístupu a vznikne tak možná v blízké budoucnosti potřeba najít si pro odvětví IT jinou směrodatnou standardizační organizaci. Standardy a normy jsou totiž v oboru informačních technologií velmi potřebné a je absolutně nepřijatelné, aby takovou organizaci ovládaly či rozvracely zájmové skupiny.

Stále neexistuje žádná implementace OOXML standardu ISO/IEC 29500. Ve svobodném balíku OpenOffice 3.0 již existuje dostatečná podpora pro práci s tímto novým formátem, ale asi zdaleka nelze mluvit o plné podpoře. Kdy bude dostupná plná podpora v Microsoft Office není prozatím vůbec známo. Mezitím několik dalších států akceptovalo dokumentový formát ODF pro výměnu dokumentů ve státních organizacích a orgány Evropské Unie nadále prošetřují okolnosti standardizačního procesu OOXML.

Budoucnost dokumentového formátu OOXML firmy Microsoft je tedy nadále značně nejistá.

Abychom nezakončili tento článek vyloženě negativně, je potřeba vyzdvihnout to, co je na tom všem vlastně dobré. Microsoft se vzdal možnosti mít svůj dokumentový formát zcela pod svou kontrolou, neboť nyní bude doufejme spravován jen pod záštitou organizace ISO. I když se to může za stávající trapné situace zdát nepodstatné, budoucnost asi ukáže pravý opak. Konečně tu ze strany Microsoftu existuje otevřený formát nezatížený obskurními licencemi a přestože zatím trpí podstatným množstvím chyb, bude moci být snad v budoucnu zajištěna kompatibilita mezi různými jeho implementacemi. To by ještě před pár lety považoval každý za science fiction. Teď jen doufejme, že Microsoft svůj formát z těchto důvodů časem nezavrhne. Utajit ho či licenčně omezovat již naštěstí nemůže.

Stále rozšířenější podpora populárního ODF (a později i OpenXML) v Microsoft Office a OpenOffice vede nakonec ke vzniku situace, kdy už přestávají být studenti, úředníci, obchodní partneři i ostatní uživatelé okolnostmi nuceni téměř povinně používat proprietární produkt firmy Microsoft a ceny tohoto software tak budou muset klesat na přijatelnou úroveň pro zákazníky. Doba kdy se za tento software v případě legálního používání platilo i více než za nový kancelářský počítač je tak nenávratně pryč. Taktně se zde pozdržím možnosti komentovat tradičně nestandardní situaci v České republice, kde se miliardové částky stále nadbytečně utrácí z kapes nás daňových poplatníků na nákup nekompatibilních technologií Microsoftu. Budoucí vývoj snad ještě více ukáže nesmyslnost takového konání.

Nynějšího stavu bylo přitom dosaženo zcela nenásilnou cestou a bez nutnosti vynaložit ohromné finanční prostředky na konkurenční boj. Největším přínosem k dosažení takového úspěchu bylo rychlé rozšíření svobodného formátu ODF z open-source projektu OpenOffice.org na úkor proprietárních technologií technologického giganta. Následný tlak ze strany Evropské Unie a aktivních uživatelů formátu tento proces ještě výrazněji urychlil. Považuji to za důkaz, že stále se více prosazující open-source technologie přinášející do IT odvětví kvalitu a svobodu mohou ve svém důsledku začít výrazně omezovat ve svém rozhodování i nadnárodní korporace disponující obrovskými prostředky.

Zda se podobný vývoj odehraje i na poli operačních systémů používaných běžnými uživateli si budeme muset ještě delší dobu počkat. Převaha unixových systémů na důležitých serverech je sice už delší dobu zřejmá, ale Linux a Mac OS X jako nejrozšířenější desktopové unixové systémy se prosazují na počítačích běžných uživatelů velmi pomalu. Jsem však ohledně budoucího vývoje trochu skeptický, protože se dlouhodobě bude význam operačních systémů spíše snižovat. Určitě se nikdy nebudou prosazovat tak rychle jako Mozilla Firefox nyní na poli webových prohlížečů. Vývoj by mohlo zvrátit snad jen politické rozhodnutí Evropské Unie používat v institucích členských států jen otevřené technologie. Podobný efekt by mohlo mít i případné administrativní opatření čínské vlády.

Na druhou stranu si neumím bohužel zodpovědět otázku, zda tento vývoj lze považovat jen za důsledek stále více se prosazujících open-source technologií za současně vzrůstajících potřeb tvůrců softwaru zajistit kompatibilitu s aplikacemi, které nepochází z dílny monopolního výrobce software. Nepodařilo se mi ale najít jediný další důvod, který by mohl Microsoft motivovat k tomu, aby se dobrovolně vzdal tradiční konkurenční výhody, která pomáhala posilovat jeho softwarové impérium v minulých letech.

Musíme si ale nakonec připomenout jednu podstatnou věc. Mimo odbornou veřejnost tyto skutečnosti téměř nikoho jiného nezajímají. Microsoft si nakonec stejně prosadí takový dokumentový formát, který se mu v tu dobu bude více hodit. Zda to bude ODF či OOXML není vlastně vůbec důležité. Pokud zvolí a bude používat ODF, bude to obecně lepší řešení pro všechny, protože jeho implementace již existují. Běžného uživatele to nijak nemusí trápit. Ten si pouze všimne klesajících cen dříve předraženého softwaru a zjištění příčin takového vývoje jsou zcela mimo jeho rozlišovací schopnosti. Open-source komunity a společnosti využívající a vylepšující stávající svobodný software nemají z pochopitelných důvodů příliš prostředků na to, aby mohly informovat veřejnost o těchto skutečnostech, které mění svět informačních technologií k lepšímu. Všichni se dnes určitě ještě přizpůsobí tomu, co nakonec monopolní silou prosadí Microsoft. Pár let tomu ještě nebude jinak.

Odkazy:

Edward Macnaghten: ODF/OOXML technical white paper, Free Software Magazine

Filip Molčan - Jaký byl Ballot Resolution Meeting k Open XML?, Root.cz

http://www.noooxml.org

http://www.ooxml.cz

Norwegians leave their Standards Body in protest

#stat /var/www/psika.cz/informacni-technologie/office-open-xml-jako-zacatek-konce-hegemonie-microsoft-office
File: '/var/www/psika.cz/informacni-technologie/office-open-xml-jako-zacatek-konce-hegemonie-microsoft-office'
Size: 29363Inode: 330050regular file
Birth: 2008-07-12 23:14
Last modified: 2012-08-20 00:31
#uptime
04:59:21 up 90 days, 8 hours, 23 minutes, 5 seconds, 3 users (1 960), load average: 0.00, 0.00, 0.00
#DMSECS=$(/bin/sh /var/www/psika.cz/bin/ttytime) && date "+%d.%m.%Y %H:%M:%S" \
>   | sed "s/^/page generated at /;s/$/ in ${DMSECS} milliseconds/"
page generated at 10.12.2018 04:59:21 in 12.8 milliseconds
##exit 0