Klasifikace oblačnosti

Pro oblaky se nejčastěji uvádí latinské názvy, ale já zde uvádím i české, které se však používají jen velmi zřídka.

Veškerou oblačnost rozdělujeme podle Mezinárodního atlasu oblaků na základních 10 druhů. Můžeme je dále dělit podle různých kritérií, kterými se zde ale podrobněji zabývat nebudeme. Nejdůležitějším kritériem je rozdělení oblaků podle nadmořské výšky jejich výskytu. Také dělíme oblačnost dle složení.

Podle výšek rozdělujeme oblaky na:

• oblaky vysokého patra (Cirrus,Cirrocumulus,Cirrostratus)
• oblaky středního patra (Altocumulus)
• oblaky nízkého patra (Stratus,Stratocumulus)
• oblaky zasahující do několika pater (Altostratus, Nimbostratus,Cumulus,Cumulonimbus)

Oblaky, které spadají do vysokého patra se nalézají ve výšce 5-13 km, střední patro odpovídá výšce 2-7 km a nízké patro představuje vrstvu sahající nejvýše 2 km nad zemský povrch. Tyto výšky jsou však jen přibližné, protože vrstvy atmosféry mají rozdílnou polohu v tropech a v polárních šířkách. Všeobecně platí, že troposféra (nejspodnější část atmosféry, která je významná pro koloběh počasí na Zemi) v tropech dosahuje největších výšek (do 18 km), ale na polárních kruzích pouze výšky do 8 km.

Následující tabulka poskytuje hrubý přehled o výškách vrstev, ve kterých se tvoří oblačnost:

V následující tabulce jsou uvedeny veškeré latinské názvy oblaků a jejich značky:

Podle složení dělíme dále oblaky na vodní, smíšené a ledové. Ve vodním oblaku se vyskytuje pouze tekuté skupenství vody, ve smíšeném voda i s tuhými částicemi ledu, jehliček, krup atd., v ledovém oblaku jsou pouze částky pevného skupenství.