Klasifikace oblačnosti

Oblaky nízkého patra

Stratus

(St, česky sloha)

Obvykle šedá oblačná jednotvárná vrstva oblačnosti s dosti nízkou základnou ve výšce do 1 km nad zemským povrchem, takže často zakrývá vrcholy kopců nebo vyšších staveb. Příliš se neliší od mlhy. Někdy má podobu roztrhaných oblaků (fractus) a občas touto oblačnosti prosvítá Slunce. Tento oblak, je-li dostatečně tenký, může způsobit vytvoření korony kolem Slunce a Měsíce. Při velmi nízkých teplotách v zimě dokonce i halové jevy. Stratus je v létě vodním oblakem, v zimě pak smíšeným nebo dokonce ledovým. Mohou z něho vypadávat slabé srážky dosahující zemského povrchu v podobě mrholení, ledových jehliček nebo sněhových zrn. Oblačnost typu St vzniká často pod výškovými inverzemi teploty vzduchu nebo v důsledku prochlazení vzduchu od zemského povrchu (noční radiace), či dokonce advekcí. Také se transformuje z oblačnosti typu Ns, Sc, Cu a Cb.

Stratocumulus

(Sc, česky slohová kupa)

Šedé nebo bělavé, menší či větší skupiny nebo vrstvy oblaků, které mají téměř vždy tmavá místa. Téměř vždy má tento oblak nevláknitý vzhled a jednotlivé oblaky můžou být oddělené nebo spolu související. Zdánlivá velikost jednotlivých částí oblaku je obvykle více jak 5° prostorového úhlu. Stratokumuly jsou vodní nebo smíšené oblaky zasahující do výšek maximálně 2 km, obvykle však o dost níže. Mohou z nich vypadávat srážky (déšť, sníh, mrholení, sněhové krupky) slabé intenzity. Pokud není Sc hustý, může vytvářet korónu nebo irizaci, dokonce u virgy i halové jevy. Tento oblak vzniká nejčastěji vlnovými pohyby ve vzduchu nebo transformací z oblaků typu Ac, As, Ns, St, Cu a Cb. Stratokumulus je často příznakem rozpadu oblačnosti.