Srážkotvorná činnost v kupovité oblačnosti
Téměř jakýkoliv typ srážek v našich zeměpisných šířkách vzniká za přičinění ledových částic v oblacích, tzv. ledových krystalků. Přesto nelze opomenout a zmínit i způsob vývoje srážek, který se vyskytuje zejména v tropických oblastech a který uvádím jen pro úplnost. Nejdříve tedy k němu.
Teorie koalescence v kupovité oblačnosti tropických oblastí
Tropické oblasti s bohatými deštnými pralesy (ano, ještě existují) mají své charakteristické mikroklima, které se projevuje vysokými teplotami a velmi velkou vzdušnou vlhkostí vzduchu. Teploty jsou zde vysoké zejména kvůli pozici Slunce v oblasti zenitu a vyšší vlhkost je důsledkem silné evaporace (odpařování) vodní páry ze zalesněných oblastí zadržujících značné množství vody. Dále jsou tyto oblasti typické svým klidným prouděním. Obvykle zde panuje úplné bezvětří a frontální systémy ze severu a jihu sem nezasáhnou a nepřinesou tak žádnou změnu počasí. Zvrstvení vzduchu v těchto oblastech je zejména v nočních hodinách obvykle slabě podmíněně instabilní nebo dokonce indiferentní, což nefavorizuje vývoj silných bouří. V denních hodinách po rozpuštění případného mlžného oparu z nočních hodin stačí jen nepatrné zvýšení teploty, aby se indukoval vývoj výstupného proudění, které obvykle není nijak silné, zato však dlouho trvající. Stálá zásoba vody a vodní páry nad oblastmi pokrytými pralesem způsobuje, že se vytváří klasická oblačnost typu Cumulus, avšak s daleko nižšími základnami než je u nás obvyklé. Základny oblaků jsou sníženy někdy téměř až k zemskému povrchu.
Za této situace se v oblacích typu Cumulus vytváří množství dešťových kapek, které vznikají rychlou kondenzací vodní páry na kondenzačních jádrech, kterých je v této oblasti dostatek (např. pylová zrna). Velké množství vzdušné vlhkosti s sebou přináší možnost intenzívního narůstání kapek podél jejich vodní plochy, což je ale poměrně dost energeticky náročný proces. Při dostatečné koncentraci kapek ve vzduchu dochází ke střetávání jednotlivých kapek, čímž dochází ke vzniku stále větších kapek. Zároveň dochází i k odstřelování vody z jednotlivých kapek. Díky slabé turbulenci v oblacích je ale toto odstřelování daleko méně intenzivní než v našich podmínkách. Tomuto střetávání a následném narůstání kapek se říká koalescence a je průvodním projevem ve většině vodních oblaků neobsahujících větší množství ledových částic. Jelikož oblak typu Cumulus tropických oblastí nemusí často přerůst do bouřkového oblaku typu Cumulonimbus díky kladným teplotám vzduchu v celém své rozsahu, vzniklé kapky po ustání vzestupného proudění propadávají oblakem k zemi v podobě mírného až silného deště. Při svém pádu k zemi obvykle nejsou díky všudypřítomné nasycenosti vzduchu vodní parou nuceny se významně odpařovat.
Koalescence jako hlavní iniciátor vzniku srážek se projevuje v našich podmínkách zřídka, a to zejména díky menší vertikální šíři vrstvy s tekutou vodou a silnější turbulenci v oblačnosti. Navíc obvykle při pádu kapek k zemi dojde k jejich podstatnému vypařování. Je potřeba zmínit, že koalescence není nijak ojedinělým jevem, v některých oblastech je primárním zdrojem srážek. Je tomu tak např. v monzunových obdobích v jihovýchodní Asii. V mírných zeměpisných šířkách je koalescence nahrazována mechanismem, který popisuje Bergeronova-Findeisenova teorie vzniku srážek, o které bude většina tohoto článku.
