Tato práce vznikla již počátkem roku 2002 po mé dlouhodobé frustraci a četnými pokusy získat odborné informace o bouřkových systémech a konvekční oblačnosti v české odborné či naučné literatuře. Jako člověka všímajícího se více přírodních jevů mě bouřky vždy fascinovaly, nicméně mnoho doprovodných jevů jsem si nedokázal vysvětlit. Tehdy dostupná česky psaná meteorologická literatura se bohužel specifickými fenomény vázaných na konvekční bouře téměř nezabývala.
S velmi pomalu se zvyšující dostupností internetového připojení na konci devadesátých let se přirozeně naskytla příležitost seznámit se s poznatky ze zahraničí. Studiem zdrojů z různých zahraničních univerzit a po seznámení se s pracemi některých význačných amerických meteorologů (Davies, Doswell, Johns) jsem postupně získal poměrně dobrý přehled o aktuálním stavu poznání v této oblasti.
Ačkoliv jsem z mnoha důvodů neměl zájem zabývat se meteorologií na vědecké úrovni, přesto jsem si dovolil zveřejnit některé z takto nabytých vědomostí. Vzhledem k velmi úzkému zaměření této práce jsem si byl sice vědom skutečnosti, že svým počtem bude okruh potenciálních čtenářů jen velmi malý, ale jako větší zlo se mi v té době zdálo poznatky vůbec nematerializovat a jen je prostě zapomenout. Až v několika následujících letech po jejím zveřejnění se ukázalo, že jsem zřejmě udělal dobře, protože se množství zájemců o tuto problematiku prudce navýšilo.
Narozdíl od některé odborné zahraniční literatury zde prezentuji informace v nepoměrně čtivější podobě, doplněné o zkušenosti s vlastním pozorováním. Opovážím si tvrdit, že po přečtení tohoto dokumentu budete schopni velice dobře posoudit intenzitu jevů spojených s bouřkami.
K pochopení textu ale není nutné disponovat znalostmi z oboru meteorologie. Poznatky by přesto mohly být přínosem i pro některé profesionální meteorology, kteří se blíže nezajímají o vizuální projevy konvekční činnosti.
Po dvanácti letech již monografii považuji sice za překonanou, ale ve spojení s dodatečným studiem jiných dnešních pramenů ještě stále za poměrně užitečnou. Bohužel mi trvalo více než deset let než jsem se odhodlal k vydání jejího upraveného znění, přestože jsem její původní text již po několika měsících po uveřejnění považoval za nedostatečný. Přesto ale podle četných ohlasů dokázala vyplnit určitou mezeru v české literatuře.
Zdaleka si nekladu za cíl poskytnout opravdu ucelený vhled do problematiky popisu vizuálních projevů bouřkové činnosti. Stále zůstávají nejvhodnějším zdrojem poznání odborné publikace ze zahraničí doplněné esejemi významných pozorovatelů konvektivních bouří. Z českých pramenů odkazuji zejména na publikaci Fyzika oblaků a srážek [FOS07] autorů z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Českého hydrometeorologického ústavu vydanou v roce 2007 a na projekty občanského sdružení Amatérská meteorologická společnost - o.s..
V úvodní části dokumentu se budu snažit stručně popsat procesy odehrávající se v bouřkovém oblaku s důrazem na takový popis základních povětrnostních podmínek, aby byl snadno pochopitelný i pro jinak zcela nezasvěceného pozorovatele.
Následovat bude popis některých prostým okem pozorovatelných prvků bouřkové oblačnosti. A protože se opravdu nelze zcela vystříhat některým termodynamickým faktorům vzniku konvekční činnosti, jsou tyto naznačeny ve střední části monografie. Na jejich základě je pak i nastíněna všeobecně zažitá typizace bouřek.
V druhé polovině práce se již věnuji výhradně jen popisu tvarů a zvláštností bouřkové oblačnosti, přičemž zde ale zmíním i takové druhy oblačnosti, které nejsou tolik známé a i v odborné literatuře se začínají vyskytovat až v několika posledních letech.
Pokud se v textu mluví o bouřkách, tak nebude-li uvedeno jinak nebo nevyplyne-li z kontextu něco jiného, jsou jimi myšleny zpravidla bouřky nefrontální, tj. bouřky uvnitř vzduchové hmoty.
Protože není účelem této práce podrobněji popisovat strukturu a fáze vývoje jednotlivých typů bouří a bouřkových komplexů, doporučuji pro pochopení některých termínů nedoprovázených podrobnějším popisem studium literatury, která se jimi zabývá. Zejména popis chování bouřkových systémů by si zde totiž jinak vyžadoval zcela nepřiměřené rozšíření výkladu o mezoměřítkové vlastnosti vzduchových hmot. Ty nebývají pro běžného pozorovatele na zemi tolik podstatné.
Problémem při tvorbě dokumentu, ale zcela pochopitelným, byla neexistence českých ekvivalentů pro určité pojmy používané především v anglicky psaných textech. Jmenujme zejména termíny shelf cloud, wall cloud, flanking line, downburst, microburst, tail cloud apod. Snažil jsem se před lety směle vytvořit české ekvivalenty těchto výrazů. Nikoliv nepodstatná část z nich se uchytila v textech na internetu i televizních pořadech, proto jsem se rozhodl je v aktualizované verzi textu ponechat.